Jsme přece sestry
Autor: Anne Gesthuysenová
Překladatel: Helena Smolaková
Nakladatelství: Host Brno
Rok vydání: 2014
Kniha
Jsme přece sestry nám představuje tři neobyčejné ženy, pratety autorky,
které žily během celého 20. století. Setkávají se na stých narozeninách
nejstarší z nich, Gertrudy. Gertruda, Paula i Katty vědí, že už
zestárly a mohou brzy zemřít, přestože si to odmítají připustit. Každá z
nich si nese vzpomínky na tyto barvité životy, protkané tajemstvími,
která se rozhodly před společností a často i před svými sestrami utajit.
Náhle si uvědomují, že možná konečně nastal čas, aby si promluvily a
ukončily tak mnohé neshody, které mezi sebou mají.
Můj názor
Gertruda,
Paula a Katty se narodily v přeminulém století, žily ve století
dvacátém a zemřely v tom současném. Byly každá jiná, ale přesto je
pojilo cosi, co je pokaždé donutilo stát nakonec při sobě. Ať už mluvíme
o moralistce Gertrudě, které se stále snaží vychovávat svou mladší
svéhlavou sestru Katty nebo o tišší a klidnější Paule, jejíž život, ale
byl stejně zajímavý, plný štěstí, zážitků i bolesti. Po celý život si
uvědomovaly svoje různorodé povahy i názory, ale především to, co
ukazuje celý román, že přes všechny tyto rozdíly se měly upřímně rády.
V
knize se prolínají kapitoly z různých časových období se součastností,
oslavou Gertrudiných stých narozenin. Postupně můžeme náhlédnout do
osobních i globálních událostí, které poznamenaly životy nejen Gertrudy,
Pauly a Katty, ale i všech ostatních. Čteme o událostech, které byly
pro tyto tři ženy významné, ať už šlo o války, ekonomickou situaci nebo
jenom svatbu vzdálené sestřenice. Přestože se po celý život sestry
setkávaly, zdaleka o sobě stále nevědí všechno a je pravděpodobné, že se
ani nikdy nedozví, co všechno se odehrálo během barvitých životů jejích
dvou sester.
Jsme přece sestry je kniha, která
je velmi dojemně napsaná a odhaluje překvapivé skutečnosti. Sestry se
během života setkávají zejména s nepříjemnostmi spojenými s dobovými
názory a na konci dvacátého století, když vzpomínají na své životy, si
uvědomují, že kdyby se jim něco podobného stalo dnes, už by to zdaleka
nemělo takové následky.
Gertruda, Paula a Katty
se mi svým způsobem opravdu zalíbily, a to hlavně proto, že se zdály
být opravdu skutečné. Každá z nich byla svou, dělala během života chyby a
mnohdy se z nich ani nepoučila. Navíc, je kniha napsána podle žen,
které doopravdy žily a velká část jejich příběhů je inspirována
skutečnými životními osudy pratet autorky.
Knížka
Jsme přece sestry se mi opravdu líbila, přestože by podle mě vydala
hned na celou ságu, protože zejména historickým událostem se zde
nevěnovala taková pozornost, jaká by mohla. Knize dávám . . .
Žádné komentáře:
Okomentovat